Přejít na hlavní obsah

Škála SAC: co znamenají stupně T1 až T6

Škála SAC hodnotí technickou obtížnost turistických tras v šesti stupních — od T1 na dobře upravené cestě po T6 v terénu bez cesty, velmi exponovaném a s lezeckými úseky. Švýcarský alpský klub (SAC) ji zavedl v roce 2002 a v červnu 2023 ji přepracoval; písmeno „T“ znamená trekking. Definice níže vycházejí z vydání 2023.

Šest stupňů

Názvy u jednotlivých stupňů (turistika, horská turistika, vysokohorská turistika…) pocházejí ze staršího vydání. Revize z roku 2023 je vypustila a stupně označuje jen T1 až T6, v praxi se ale používají dál — například v OpenStreetMap.

T1 Turistika · Wandern

Terén: Dobře upravená cesta. Případná exponovaná místa jsou velmi dobře zajištěná. Při běžném chování lze nebezpečí pádu prakticky vyloučit.

Požadavky: Žádné zvláštní požadavky. Orientace je bez problémů, zpravidla i bez mapy.

T2 Horská turistika · Bergwandern

Terén: Souvislá cesta. Terén je místy strmý. Nebezpečí pádu nelze vyloučit.

Požadavky: Základní jistota kroku. Základní orientační schopnosti.

T3 Náročná horská turistika · Anspruchsvolles Bergwandern

Terén: Cesta nemusí být v terénu všude patrná. Strmý terén. Exponovaná místa mohou být zajištěná lany nebo řetězy. Suťová pole, lehký skalnatý terén. Místy si pomůžete rukama kvůli rovnováze. Některá exponovaná místa s možným nebezpečím pádu.

Požadavky: Jistý krok. Průměrné orientační schopnosti. Základní zkušenosti z vysokohorského terénu.

T4 Vysokohorská turistika · Alpinwandern

Terén: Jen stopy pěšiny, často bez cesty. Drsný strmý terén. Jednotlivá lehká lezecká místa (I. stupeň UIAA). Balvanitá pole. Strmé travnaté svahy a skalnatý terén. Jednoduchá sněhová pole. Ledovcové úseky, většinou značené. Exponovaná místa s nebezpečím pádu.

Požadavky: Zkušenost s exponovanými úseky. Dobrá jistota kroku. Dobré orientační schopnosti. Vysokohorské zkušenosti a základní schopnost posoudit terén. Základní znalost práce s horolezeckým vybavením (lano, cepín, mačky). Při zhoršení počasí může být ústup obtížný.

T5 Náročná vysokohorská turistika · Anspruchsvolles Alpinwandern

Terén: Jen stopy pěšiny, často bez cesty. Drsný strmý terén. Lehké lezecké úseky (I.–II. stupeň UIAA). Náročná balvanitá pole. Velmi strmé travnaté svahy a skalnatý terén. Strmá sněhová pole. Ledovcové úseky, někdy značené. Exponovaný terén, na delších úsecích nebezpečí pádu.

Požadavky: Zkušenost s exponovaným terénem. Velmi dobrá jistota kroku. Velmi dobré orientační schopnosti a cit pro hledání cesty. Hlubší vysokohorské zkušenosti a spolehlivé posouzení terénu. Dobrá znalost práce s horolezeckým vybavením. Při zhoršení počasí může být ústup velmi obtížný.

T6 Obtížná vysokohorská turistika · Schwieriges Alpinwandern

Terén: Většinou bez cesty. Výrazně strmý terén. Delší lezecké úseky (II. stupeň UIAA). Záludná balvanitá pole. Mimořádně strmé travnaté svahy a skalnatý terén. Záludná sněhová pole. Ledovcové úseky. Velmi exponovaný terén, na delších úsecích zvýšené nebezpečí pádu.

Požadavky: Zkušenost s velmi exponovaným terénem. Vynikající jistota kroku. Velmi dobré orientační schopnosti a cit pro hledání cesty. Vyzrálé vysokohorské zkušenosti a velmi spolehlivé posouzení terénu. Rutinní práce s horolezeckým vybavením. Při zhoršení počasí může být ústup velmi obtížný.

Jak stupeň číst

Platí pro dobré podmínky
Stupeň předpokládá příznivé podmínky: dobré počasí a viditelnost, suchý terén, běžný stav vody v potocích a trasu bez sněhu. Déšť, mlha, sníh nebo led dělají trasu těžší, než říká její stupeň.
Rozhoduje nejtěžší místo
Trasa se hodnotí podle svých nejchoulostivějších míst, ne podle průměru. Túra, která vede skoro celá po pohodlné pěšině, je pořád vysokohorská, pokud krátký úsek přechází strmý exponovaný terén. Trasa také nemusí splňovat všechna kritéria svého stupně.
Plus a minus
Hodnocení se dá zjemnit znaménky + a −, například T3, T3+, T4−, T4.
Co stupeň neříká
Škála hodnotí jen technickou obtížnost. Neříká nic o délce, převýšení ani fyzické námaze, a ani o vážnosti túry — tedy jak daleko to máte do bezpečí, když se zkazí počasí. Dlouhá T2 může být mnohem únavnější den než krátká T4.
Nadmořská výška nehraje roli
Stupeň popisuje terén, ne výšku. Široká upravená cesta vysoko v horách může být T1 a stezka přes mořské útesy T4.
Obuv
Od roku 2023 škála nepředepisuje vybavení pro jednotlivé stupně. Obecné pravidlo SAC zní: čím vyšší obtížnost, horší cesta a drsnější a nestabilnější terén, tím spíš se vyplatí pevné vysoké horské boty s torzně tuhou podrážkou.
Ledovcové úseky
Kde definice zmiňují ledovce, myslí tím úseky, které jsou v létě za běžných podmínek natolik bez sněhu, že případné trhliny jsou dobře vidět a dají se bezpečně obejít — jako na některých přístupech k vysokohorským chatám. Horolezecké vybavení pak není potřeba. Za nepříznivých podmínek ale může být lano, mačky nebo cepín vhodné, nebo dokonce nezbytné.

T5 a T6 nejsou „jen turistika“

Na trase T5 nebo T6 se dá jistit lanem jen zřídka, nebo vůbec, takže terén musíte zvládat naprosto spolehlivě — velmi strmé travnaté svahy, skalnatý terén bez cesty s nekvalitní skálou, velmi exponované hřebeny. To vyžaduje dobrou techniku i pevné nervy.

SAC proto upozorňuje, že vysokohorská turistika na stupních T5/T6 je zpravidla výrazně náročnější než lehká vysokohorská túra hodnocená L (leicht, nejnižší stupeň horolezecké škály SAC) nebo jištěné lezení II. stupně UIAA. Obě škály se nedají přímo srovnávat, trasa T6 ale může klást podobné nároky jako některé horolezecké túry hodnocené WS (wenig schwierig), výjimečně až ZS−.

Stupně SAC a švýcarské značení

Švýcarsko značí turistické cesty ve třech kategoriích. Se stupni T souvisejí, ale nejsou s nimi totožné — od roku 2023 je SAC popisuje jako překrývající se rozsahy, ne pevné přiřazení:

  • Žlutá — turistické cesty (Wanderweg), většinou v rozsahu T1–T2.
  • Bílo-červeno-bílá — horské cesty (Bergwanderweg), většinou T2–T3.
  • Bílo-modro-bílá — vysokohorské cesty (Alpinwanderweg), většinou T4–T5.

SAC dodává, že v praxi jsou časté odchylky oběma směry. Barva značky je první vodítko, stupeň konkrétní trasy nenahradí.

Škála SAC v OpenStreetMap a v TrailPacku

OpenStreetMap zapisuje obtížnost cest do tagu sac_scale a plánovač tras v TrailPacku ji čte odtud. Každý úsek naplánované trasy se obarví podle nejtěžšího stupně, který obsahuje, a u celé trasy se zobrazí nejvyšší stupeň, který se na ní vyskytuje.

Stupeň Hodnota v OpenStreetMap
T1 sac_scale=hiking
T2 sac_scale=mountain_hiking
T3 sac_scale=demanding_mountain_hiking
T4 sac_scale=alpine_hiking
T5 sac_scale=demanding_alpine_hiking
T6 sac_scale=difficult_alpine_hiking

Tag vyplňují dobrovolní mapaři a vychází ze staršího vydání škály SAC. Je to odhad: dva mapaři se u téže cesty mohou o stupeň lišit. Škála vznikla pro Alpy, dnes se ale používá na cestách kdekoli.

Spousta cest nemá stupeň vyplněný vůbec. Úsek bez stupně T neznamená, že je cesta lehká — většinou jen obtížnost zatím nikdo nezapsal.

Naplánovat trasu a zobrazit její obtížnost

Časté otázky

Co znamená T3?

T3 je náročná horská turistika: cesta nemusí být všude patrná, terén je strmý, exponovaná místa mohou být zajištěná lany nebo řetězy a místy si pomůžete rukama kvůli rovnováze. SAC předpokládá jistý krok, průměrné orientační schopnosti a základní zkušenosti z vysokohorského terénu.

Které stupně zvládnu bez horských zkušeností?

Podle definic SAC nemá T1 žádné zvláštní požadavky a T2 chce jen základní jistotu kroku a základní orientaci. T3 už počítá se základními zkušenostmi z vysokohorského terénu a od T4 výš patří k definici vysokohorské zkušenosti, zvyk na exponovaný terén a schopnost terén posoudit.

Znamená vyšší stupeň delší nebo namáhavější trasu?

Ne. Stupeň hodnotí jen technickou obtížnost — nejtěžší terén, který vás čeká. Délku, převýšení a námahu je třeba posoudit zvlášť.

Je každá bílo-modro-bílá cesta T4 a těžší?

Ne nutně. Vysokohorské cesty značené bílo-modro-bíle se většinou pohybují v rozsahu T4–T5, SAC ale upozorňuje, že odchylky oběma směry jsou časté. Ověřte si stupeň konkrétní trasy.

Souvisí škála SAC s barvami českých turistických značek?

Ne. Barvy značek v Česku a na Slovensku (červená, modrá, zelená, žlutá) rozlišují trasy a jejich význam v síti, o obtížnosti neříkají nic. Samostatný systém je i modro-červeno-černé třídění horských cest používané v Bavorsku a části Rakouska.

Zdroje

Definice stupňů jsou přeložené a shrnuté z dokumentu Švýcarského alpského klubu; pasáže o OpenStreetMap vycházejí z OSM Wiki. Naposledy ověřeno v říjnu 2026.

Tato stránka vysvětluje systém hodnocení. Nedokáže posoudit konkrétní trasu, podmínky v daný den ani vaše schopnosti — to rozhodnutí zůstává na vás.

Obtížnost ferrat A–F: co znamenají stupně